Poslání sboru dobrovolných hasičů

Poslání sborů dobrovolných hasičů je především spolupůsobit při účinné ochraně života, zdraví občanů a majetku před požáry, a poskytovat pomoc během živelních pohrom a jiných mimořádných událostí. Tato činnost zahrnuje aktivní podíl na hašení, odstraňování následků mimořádných událostí, předcházení požárům prostřednictvím preventivně-výchovné činnosti a plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Důležitou součástí poslání je také vytváření podmínek pro činnost s dětmi a mládeží s cílem podporovat zdravý rozvoj jejich osobnosti, vést je k odpovědnosti a k úctě k vlasti. SDH navíc zajišťuje organizování vzdělávacích, kulturních a sportovních akcí pro své členy i širokou veřejnost.

Založení sboru v Držovicích

Založení dobrovolného hasičského sboru v Držovicích bylo bezprostřední reakcí na ničivý živel, který v roce 1891 pustošil sousední Vrahovice. Hlavním iniciátorem byl pan Jan Hruban, jenž bezprostředně po vrahovických požárech učinil první kroky k ustavení organizované ochrany obce. Přestože stanovy byly schváleny 19. dubna 1892, Jan Hruban se ustavující valné hromady nedočkal; zemřel 20. března 1892. Historický odkaz sboru se však začal psát 7. května 1892, kdy se sešlo 45 členů (30 činných a 15 přispívajících). Vstup do sboru byl spojen s členským příspěvkem ve výši 1 zlatka zápisné a 15 krejcarů měsíčně. Hned v prvním roce sbor prokázal svou životaschopnost, když absolvoval dvě cvičení a úspěšně hasil tři požáry.

Zakládající členové a činovníci:

• Jan Hruban  (iniciátor a duchovní otec)
• František Ševčík  (první starosta sboru)
• František Přikryl  (první náčelník)
• Seznam zakladatelů:  F. Pešák, Č. Kopečný, F. Šindelář, F. Vysloužil, F. Halenka, J. Hromada, Č. Pospíšil, K. Kyselý, E. Přikryl a Č. Ševčík.První technika:
• 1892:  Pořízena první ruční čtyřkolová stříkačka.
• 1893:  Zakoupen hasičský vůz pro koně a nezbytná výstroj (hadice a nářadí).

Rozkvět spolkového života a první světová válka (1913–1922)

Období první světové války uvrhlo sbor do útlumu, neboť většina mužstva byla odvelena na frontu. Zlom nastal se vznikem samostatné ČSR, kdy se sbor stal nejen bezpečnostní pojistkou, ale i kulturním srdcem obce. Vedle hašení a záchrany životů se sbor začal věnovat osvětě a péči o bližního v nejširším smyslu.

• 1920: Zavedení samaritské služby  – Výcvik samaritánů pod vedením lékařů zahrnoval i takové zajímavosti, jako byly asistence u pitev. Významnou roli v tomto pilíři sehrály i ženy, které se jako samaritánky staly nedílnou součástí sboru.
• 1921: První divadelní představení  – Založen divadelní soubor. Sbor pro tyto účely zakoupil vlastní jeviště, čímž podtrhl svou roli kulturního hybatele.
• 1921: Obnova tradic  – Pořádání prvního poválečného plesu a návrat k masopustním veselicím.
• 1922:  Sbor aktivně zasahoval u 4 požárů a prokázal svou připravenost při pravidelných cvičeních.

Období zkoušek: Druhá světová válka a restrikce (1923–1945)

Temná éra Protektorátu přinesla sboru tvrdé restrikce zaměřené na potlačení české národní identity. Hasičstvo bylo podřízeno německému diktátu a postiženo mnoha zákazy. I v této době však sbor dokázal rozvíjet svou technickou základnu. Organizační restrikce a majetkové změny:

• Legislativní zlom:  Na základě vládního nařízení č. 30/1942 Sb. přešel veškerý majetek sboru do vlastnictví obce.
• Abolice mládeže:  Kvůli stanovení věkové hranice pro aktivní službu na 18–60 let došlo v roce 1942 k nucenému zrušení sboru dorostu a žactva.
• Ideologický tlak:  Povinné používání česko-německých nápisů na budovách i technice; tradiční pozdrav „Nazdar“ byl nahrazen variantou „Vlasti zdar“.
• Persekuce:  Vyloučení židovských členů a zákaz používání odznaků z období první republiky.Technický rozvoj a údržba:
• 20. srpna 1939:  Slavnostní posvěcení nové motorové stříkačky, pořízené i přes nepříznivou politickou situaci.
• 1940:  Provedena nezbytná oprava hasičského  skradiště  (dobový termín pro zbrojnici), včetně opravy oken a střechy.

Éra „Požárníků“ a technický rozvoj (1946–1989)

Poválečná obnova byla v archivech definována „Hasičským budovatelským plánem“, jehož primární cíl byl:„…zaměřen na odstranění válečných škod a doplňování zničené a rozkradené výzbroje a výstroje. “V padesátých letech se sbor transformoval na Sbor požární ochrany. Vedle represe se těžiště činnosti přesunulo k prevenci a výchově nové generace. Klíčové milníky:

• 1975: Hra Plamen  – Sbor se aktivně zapojil do celostátní soutěže, která formovala vztah dětí k požární ochraně a sportu.
• 1977: Modernizace zázemí  – K 85. výročí založení sboru byla zrekonstruována zbrojnice. Bylo položeno linoleum, vymalovány stěny a provedeno zabetonování nových vrat. Zároveň byla do objektu zavedena voda.
• 80. léta: Moderní mobilní technika  – Do výzbroje bylo zařazeno vozidlo  Avia 30  (rok výroby 1980) s veškerým vybavením a pojízdným vysouvacím žebříkem.
• Preventivní činnost:  Členové začali provádět pravidelné prohlídky komínů v obci a upozorňovat na nebezpečí vzniku požárů.

Moderní historie: Návrat k tradicím a velkým zásahům (1990–2024)

Po sametové revoluci se sbor vrátil k historickému označení „hasič“ a postupně se vyprofiloval v profesionálně cvičenou jednotku integrovaného záchranného systému (JPO V).

Významné milníky moderní éry:

1992 | 100 let sboru | Oslavy výročí a návštěva sborů z Vrahovic a Čelechovic u pomníku padlých.

2002 | Povodně Praha-Chuchle | Nasazení jednotky při katastrofálních záplavách v Čechách.

2018 | Obnova vozového parku | Pořízen nový dopravní automobil  Ford Transit.

2022 | Požár rodinného domu SNP 28 | Požár 2. stupně (úmyslné založení). Zasahovalo 9 jednotek po dobu 13 hodin.

2022 | Technická pomoc D46 | Distribuce vody řidičům v koloně při extrémních teplotách 35 °C.

2024 | Povodně Jesenicko | Pomoc v postižené oblasti Hamry při odstraňování následků povodní.

Historie a současnost

Historie našeho sboru se začala psát v roce 1892, kdy se skupina místních občanů rozhodla založit hasičský spolek. Prvním vybavením byla ruční stříkačka tažená koňmi, kterou se podařilo zakoupit díky sbírce mezi obyvateli.

V prvních letech sbor zasahoval u desítek požárů stodol a obytných domů, které byly v té době bohužel časté. Členové sboru se také aktivně podíleli na kulturním životě obce, pořádali plesy a ostatní kulturní akce.